16.8.2007 Dnes byla Aidi poprvé v ZOO . Říkala jsem si, že ji tato zkušenost nemůže chybět a tak jsem ráno zašla darovat krev a okolo poledne jsme vyrazili do Olomouce. Aby nám nebylo smutno přibrali jsme sebou Štěpánku spolu se smečkou třech špiců a její dvě ratolesti. Jessinku jsem se rozhodla nechat doma. Zrovna hárá a měla zrovna své dny kdy se rozbíhá za každým psem. Výlet dopadl bezvadně, jak jsem již kdysi říkala, již bych do ZOO bez psa nešla. Díky psům jsme viděli lovit lvici, vlka, supy, opici . Nejlepší byla lvice, Aidi se ji ani nebála. Aidi, lvice a jen sklo mezi nimi. Opravdu skvělý zážitek. Jen bych ten boj nechtěla vidět bez toho skla. To by byl rychlý konec.

28.6.2007 Ano, vím. tolik měsíců ani řádek ... Pod kartami Aidi a Jess je však vše kompletně vyplněno. Nemám moc sílu zde psát. Tak snad jen, že se chystáme za pár dní na slovensko na Fatru, na 4 dny takový malý trek z jednoho místa a po 4 dnech konec úplně někde jinde. Spaní pod širáčkem, už se moc těším. Pak jedem od 16.7. na letní výcvikový tábor na Libavou, tedy pokud bude, protože opět řádí ptačí chřipka a naši hoši zelení ze 156. záchranného praporu z Olomouce mají každou chvíli výjezd. Pevně doufám, že tábor bude, že 14 dní budu odpočívat od práce, která mi poslední dobou už leze pěkně na mozek. Chystám se taky na nějaké zkoušky jak s Jess tak s Aidi. Raději nebudu psát jaké, moc už si po těch neúspěších nevěřím. Asi toho chci moc a nějak se mi poslední dobou nic nedaří. Čekám pořád, že se to zlomí, že zase budu mít štěstí a bude to všechno super, ale nějak to nepřichází.

1.3.2007 Dlouho nebyl čas na aktualizace, událo se toho hodně. Tak jen to důležité. Účastnili jsme se Olomoucké výstavy, tam jsme bohužel neuspěli dle očekávání, dostali jsme známku dobrou. Snad to někdy vyjde a tu 2x VD dostaneme, zřejmě to zkusím až zase za rok. Minulý víkend jsem byla s aidi na zkouškách RH-E, kterou jsme splnili. Více přímo na stránce Aidi.  S Jess se nyní připravuji na zkoušku ZPJ na kterou jedeme 3.3. do Milovic u Lysé nad Labem. Je to vlastně za dva dny. Uvidíme jak tam dopadneme, je to nejvyšší zkouška našeho národního zkušebního řádu. V dubnu jsou pak Atesty Ministerstva vnitra, na které jsme rovněž přihlášeni. Bude to tedy náročné období, tak nám držte palce.

Jinak Aidi rentgeny dopadly tak jak dopadly. Taky jsem byla zklamaná, čekala jsem samé nuly, hold každý posuzuje jinak, tak jako je to všude a u všeho. Máme tedy samé 1, ale já vím, že je zdravá, a nebude mít s klouby problémy. Dělala jsem je schválně později i když se můžou dělat již od 12 měsíců. Chtěla jsem vědět jak na tom skutečně je, a je na tom skvěle.

28.8.2006  Máme za sebou víkend, poslední v srpnu a já měla naplánováno, že do konce srpna musím udělat s Aidi DKK. Domluvila jsem si tedy termín na sobotu na 17:00 v Bílovci u skvělého pana doktora Miroslava Dvořáka. Problém byl jen v tom, že mám pravou ruku v dlaze a tudíž jsem se tam neměla jak dopravit. Jak na potvoru všichni "řidiči" něco měli a neřidiče jsem nepotřebovala. Už jsem zvažovala i mamču, ale ta měla panickou hrůzu už jen z představy, že po více jak 20-ti letech sedne za volant. Co teď? Nakonec to dobře dopadlo a řidiče mi udělal dlouholetý přítel a kamarád Zdeněk. Zdeňku, panáčku, vážně díky zachránil jsi mě . Chudák tam na mě musel čekat, neb jsem si vymyslela kromě DKK i rentgeny loktů, tedy DLK a pak taky zubů. No byla jsem tam více jak tři hodiny. Viděli jsme se po víc jak půl roce a ani neměli čas pokecat. Tak jindy. No Aidi zvládla narkózu v pohodě, rentgeny vypadaly dobře.  Rentgeny posílám na kliniku Jaggy do Brna na vyhodnocení. Tak jsem zvědavá na výsledky. Do 14 dní by měly být. Tak nám držte palečky. Jo a kdyby se hlásil nějaký řidič ke mě do služby tak ho beru , dlahu mám na 14 dní a pak mě čeká na 4 týdny ortéza. Tak se na auto chodím jen dívat . A jak se mi to stalo? No, radši se neptejte .

21.8.2006  Tento víkend, tedy 19.-20.8. jsem se rozhodla zajet na Slovensko na Malou Fatru. Chtěla jsem se tam letos dostat a povedlo se. Kvůli hárání jsem se rozhodla vzít sebou jen Aidu. Jess zůstala doma a venčila ji kamarádka Terka. Za což ji díky. Takže já, Aida a kamarád Petr, který se rozhodl, tuto akci podniknout s náma. Bylo tam náherně, báječně, prostě super. V sobotu jsme vyrazili novou kabinkovou lanovkou z Vrátné na Snilovské sedlo a šli hřebenovku. Perfektně vyšlo i počasí, takže se šlo parádně, jen těch lidí bylo na můj vkus trošku více. Z Poludňového Gruňu jsme se vydali dál po žluté na Chrbát stohu a tam už jsme šli skoro sami. Prošli jsme se fajným bahýnkem, no co si budeme povídat, já moc nadšená nebyla, že jsem každým krokem byla málem na zemi, ale Aidi si to opravdu užívala . Skončili jsme pod Velkým Rozsutcem na Medziholie a od tama se vydali po zelené dolů do Štěfanové. Auto jsme ale měli ve Vrátné. Naštěstí se našli hodní turisté kteří alespoň Petra vzali do auta (já a Aida byly totálně od toho bahna ) směr Vrátná a ten pro nás přijel. Pak nastal problém kde složíme hlavy. Nakonec jsme zaparkovali někde za Terchovou u nějaké louky a rozdělali bivak. Nebylo to poprvé co jsem letos spala pod širákem, ale opět mi byla zima a tak jsem se asi ve 4 ráno stěhovala k Aidi do auta, zatopila a v teple usla . V neděli jsme vyrazili celkem brzy na další poznávání okolí Malé Fatry - Vrátné. Hodně se mi líbilo a lákala mě nějaká modrá, kde jsou žebříky, lana a lávky pro přechody. Měla jsem trošku obavy jak to Aidi zvládne, ale domluvili jsme se tak, že v nejhořším se vrátíme. Vyrazili jsme tedy z Tiesňav, nahoru do skal. Aidi to ale zvládla na jedničku. Překonali jsme Malé Nocl´ahy, Sokolie Hřebeň a vyšli u Chaty pod Sokolím. Tam si v restauraci Koliba dali obídek, já výborné Šulance s makom a pak zvažovali co dál času bylo ještě dost a tak jsme se vydali po další modré na Chatu na Grúňi a čekali další super cestu nepřístupným terénem. Tato trasa mě hodně zklamala, jelikož byla skoro celá lesem a po slunci a s modrým značením tedy neměla nic společného . Byla to ale oddychová trasa a z chaty na Grúni nebyl taky vůbec špatný rozhled. Naše putování skončilo v bodě zvaném Dolina Vyhnana a od tama jsme se svezli autobusem do Terchové a pak šli pěšky k autu, bylo to asi 15 minut soutězkou mezi skalami. Už jsem byla ale celkem utahaná a Aidi toho měla taky dost.  Domů jsme dorazili pozdě večer. Zhodnocení tohoto dalo by se říci treku, skvělý, úžasný, nezapomenutelný . Na fotečky se můžete podívat v Aidinčině fotogalerii nebo zde.

11.8.2006 Dnes jsem se s holkama vrátila z letního výcvikového tábora ZBK MSK. I když nám počasí zrovna nevyšlo a po většinu času pršelo a bylo zima, byl super. Tábor byl jako obvykle pořádán spolu se 156. záchranným praporem AČR z Olomouce. Proběhla společná cvičení a výměna zkušeností. Konaly se zde i zkoušky jak podle národního tak dle mezinárodního zkušebního řádu SZBK. Jessika zde zvládla zkoušku ZZP-N a Aidi vstupní záchranářskou zkoušku dle národního zkušebního řádu ZZZ . Za tuto zkoušku jsem byla strašně moc ráda, stálo mne to hodně úsilí, ale vše se vyplatilo. Fotečky budou za nedlouho zde. 

16.7.2006 Jsem šla s Aidi na zkoušku ZZO na kynologickém cvičišti v Hlučíně. Bohužel se nám nedařilo a zkoušku jsme neudělali. I to se stává. Hold, příště se nám to určitě podaří.

17.6.2006 Dnes jsem se rozhodla s Aidou vyzkoušet naše první zkoušky a sice ZOPku. Rozjeli jsme se tedy ještě s Katkou a Quindoline Androis do Opavy na cvičák. Vše probíhalo v pohodě, musím pochválit za perfektní organizaci. Zkoušku máme na velmi dobře a teď se chystáme na další, tou bude ZZO. Po ní hned ZZZ a pak nechte se překvapit.

3.6.2006 Jsme se rozhodli pro menší dogtrek v Jeseníkách. Přidali se k nám Pavla s Honzou a pejsky Benem a "Špekem". Trasa vedla z Vidlí na Švýcárnu a zpět. Foto zde.

21.5.2006 V tento den jsme se vydali na dogtrek, složení já a Aida a také Terka s Bessy Fa-El. Trasa byla z Karlovy studánky na Praděd. Cesta zpět z Ovčárny na hvězdu autobusem a pak pěšky do Karlovy studánky. Šli jsme po žluté stezce okolo Bílé Opavy a musím říct, že cesta byla hodně náročná. Místama byly rozbořeny přechody přes řeku, tak jsme museli hledat náhradní řešení a kolikrát i přejít vodou nebo po skalách kde se ještě držel sníh. Na fotky se můžete kouknout zde a také v Aidinčině fotogalerii. Příště už sebou vezmu i Jess.

13.5.2006 Dnes jsme se byli podívat na otevírání hradu Hukvaldy. Jess bohužel kvůli zdravotním problémům musela zůstat doma a tak jsem měla sebou jen Aidinku. Vydali jsme se ve složení Aida a já, Eliška a Annie (sestřička od Aidy), Terezka s Bessy Fa-El a kamarád Lukáš bez pejska. Byl to velice příjemný den, svítilo sluníčko, myslím, že se program líbil nejenom nám dvounohým ale i těm čtyřnohým holkám. Po cestě zpět jsme se ještě stavili trošku zvlažit tlapky. K dispozici jsou nádherné fotečky na které můžete kouknout zde a za které moc děkuji Lukášovi.

8.5.2005 Do seznamu úspěšně složených zkoušek mohu Jessince připsat zkoušku ZZP2 a také ZTV. Je to obrovský úspěch. Jsem za ně moc ráda a doufám, že se mi bude stejně dařit i s Aidinkou. S tou se chystám v nejbližší době na zkoušku ZZO. Tak uvidíme. Začínáme také trénovat na Dogtreky, potřebnou výbavu už mám, tak teď jen plánovat trasy.

4.5.2005  Dnes jsem byla po dlouhé době opět darovat krev a když už je k tomu ten den volna, tak jak s ním naložit? Domluvila jsem se s kamarádkou Terkou a vyrazily jsme tedy kouknout na Pustevny. Byl to vynikající výlet a taková malá příprava na dogtreky. Urazily  jsme něco okolo 10 km, chvíli pršelo, chvíli svítilo sluníčko. Také jsme něco nafotili a tak se fotečkami můžete pokochat s námi zde.

17.4. 2006 V tuto chvíli připravuji Jess na zkoušky. 6.5. jdeme na VT1, 7.5. na RH-TA a 8.5. na ZZP2. Nejdůležitější pro mě je zkouška ZZP2. Tak nám držte palečky, ať se nám hlavně tato zkouška povede. S Aidi se chystám na stopy, ale buď není vhodné počasí nebo to nestíhám časově. Už ale není čas to odkládat, zatím cvičíme v Hlučíně poslušnost.

5.4.2006  Začíná jaro, alespoň myslím i když dnes v Ostravě sněžilo. s Aidi se chystám na stopy, musíme nacvičit do léta stopu na zkoušku ZZZ. Je tam cizí stopa s jedním předmětem, jedním lomem a na konci s figutantem. S Jessinkou nás čekají začátek května zkoušky RH-TA a ZZP2. Obě jsou hodně náročné a budu moc ráda, když se nám to povede. Ještě musíme udělat VZ1, naposledy od nového roku bude s největší pravděpodobností zrušena. Takže máme fůru práce a už se na to těším.

24.1.2006 Máme tady nový rok, začal nám velkými mrazy. V tuto chvíli s holkama sedáváme doma. Nic zvláštního se neděje. Aidinka je stále hubeňoučká a stále nám chybí obě P1 dole. Stále doufáme, že nám alespoň jedna vyroste. Jessinka hodně zhubla (Aidi ji nedá pokoj) a tak přikrmujeme Acanou - aktivkou a začala jsem dávat i vařenou stravu. Holkám velice chutná, chodí potom ještě několikrát kontrolovat misečky jestli ještě náhodou na nějaký kousíček masíčka nezapoměly.   Jess teď krmím Acanou a Aidi baští Purinu ProPlan Puppy Large Breed.

18.10.2005 O víkendu jsme byly s Jess na záchranářském závodě pořádaným Středočeskou záchrannou brigádou - Meeting na Brdech. Jednalo se o závod tříčlenných družstev. Byli jsme v družstvu se zlatým retrievrem Ronym a rotwailerkou Happy Choice z Amiho Dvora. Nebyl to klasický záchranářský závod, ale fun závod na odreagovaní a pobavení především. Musím zhodnotit celou akci jako velice úspěšnou i když jsme skončili na 5-tém posledním místě. Nepochopily jsme zadání a tak pro nás jiné místečko neměli  . Nicméně jsem se velice dobře bavila a za to všem organizátorům velké díky.

13.10.2005 O víkendu jsme s Jessikou měli naplno. Podařilo se nám udělat zkoušku ZPU1 v sobotu a ZZP1 v neděli. Byl to opravdu náročný víkend. Teď o víkendu jedeme na Meeting na Brdech, záchranářský závod, který pořádá brigáda SZBK Středočeského kraje. Závod se uskuteční nedaleko Berouna, takže nás čeká kus cesty.

30.9.2005 Dneska jsem byla s Aidinkou konečně na očkování proti vzteklině. Musela jsem to předtím odkládat, kvůli tomu zánětu močového měchýře, ale teď už se mi to zdálo dobré tak jsme toho honem využili. Aidinka je hodně vysoká, už ji moc nechybí do Jessinky. Zatím jsem ji ale neměřila. Váží ale 24 kg a vůbec se mi to nezdá, je taková hodně hubeňoučká. Přidala jsem ji papání a ani tak nepřibrala. 

S Jessinkou nás čeká velice náročný říjen. Už příští týden se chystáme na dvě zkoušky. 8.10. na ZPU1 a 9.10 na opět ZZP1. Doufám, že tentokrát nám to už vyjde. Byla by to velká smůla kdyby ne. Další víkend jedeme na záchranářské závody Meeting na Brdech který se koná v Berouně 14.-16.10.. Jedeme spolu s Chappy Choice s Amiho Dvora a Ronym. A víkend 28.-29.10. je náš závod konaný v Hlučíně Memoriál Oldy Dvoroka, který si nemůžeme nechat ujít. Bude to hodně náročný měsíc, tak nám prosím držte všichni palečky, ať to zvládnem.  Pro Jessiku je tento rok velice, jak bych to řekla, no prostě jsem se rozhodla ze zdravotních důvodů postupně ukončit její činnost jako psa ve výcviku záchranných psů. Vím, že tím bude hodně trpět, ona chce tak strašně pracovat, ale... i pro mě to je hodně těžké, nejedna slzička ukápla když jsem zjistila, po tom, co nemohla pořádně chodit a každá větší námaha ji činila potíže, že má srůsty na páteři. Nikdy nedala najevo žádnou bolest, a to jich nebylo málo, ale teď, byli jsme cca 2 hodinky u vody, na Hlučínském jezeře. Házela jsem jí aportky, běhala, plavala, pak šup do vyhřátého auta a doma pořádně vysušit. Následující den a už v noci nebyla schopná vstát, žádný pohyb ocasem, žádná radost v jejich očích. Neskočila do postele, nevyšla schody, každý pohyb pro ni znamenal hroznou bolest, tehdy poprvé jsem ji slyšela kňučet, viděla bez radosti ze života. Bylo to něco hrozného. Za 2 dny se to spravilo. Dostává už třičtvrtě roku pravidelně Alavis, ale bez větších úspěchů. Snad ji to alespoň tlumí bolest. Už to není ta Jess kterou jsem znala, ta divoká a nezkrotná duše, plná energie a elánu. Jakoby najednou zestárla o 10 let. Při každém pohybu na sebe dává pozor, zbytečně neskáče, a neběhá. Proto jsem se rozhodla, jak jsem se rozhodla. Budu teď cvičit hlavně s Aidinkou, to byl taky vlastně důvod proč jsem ji pořizovala, i když jsem tenkrát ještě nevěděla jak na tom Jess je. Jen jsem něco tušila.

Váha Jessika 32 Kg

Váha Aidi 24 Kg

31.8.2005 Dneska se holky byly nechat načipovat.

Jessinka má číslo čipu: 203096100101836

Aidinka má číslo čipu: 203096100100932

Váha Jessika 33,6 Kg

Váha Aidinka z Dukelského vrchu 16,3 Kg

15.8.2005  Aidinka - na táboře si to vysloveně užívala. Pořád lítala na volno s jinými pejsky. Někteří ji dali vysloveně najevo, že si s ní hrát nebudou, ale jiní se nechali přemluvit a tak si našla své psí kamarády. Aidinka již umí perfektně na povel štěkat, takže s ní již cvičím plošné vyhledávání a také chodíme celkem pravidelně na stopy. Stopy zatím s hromadou salámků a krátké, tak ať neztratí zájem. V tuto chvíli Aidinka dobírá antibiotika. Měla zánět močového měchýře, začalo to ještě než jsme jeli na tábor, chtěla čůrat a nic, jen kapka krve, jedna druhá... Hned jsme šli na veterinu a dostali antibiotika. Brala je 7 dní, pak byl tábor a po návratu domů už sice krev nebyla na první pohled vidět, ale močení bylo i 5x za hodinu, malé loužičky a po vyšetření tam bylo hodně krve. Tak znovu antibiotika, sono. Dnes je to sedmý den kdy je bere. Po dnešním vyšetření, má nasazen na 10 dní  Biseptol. Krev už v moči nebyla, ale sediment není čistý. Po využívání Biseptolu nechám znovu vyšetřit moč, tak nám držte pěstičky ať už je to v pořádku

Jessinka - zkoušku ZVP2 (zkouška vodních prací 2) zkoušela s Jess udělat kamarádka Katka, jelikož já do vody nemohla z důvodu ještě nedoléčené nemoci. Tato zkouška totiž obsahuje krom jiného i 150m plavání psovoda zároveň se psem. Poslušnost zvládli, disciplíny ve vodě taky, ale bohužel se jim nepodařilo najít a označit vzorek mrtvého pachu. Takže zkusím tuto zkoušku příští rok. Jinak Jess na táboře více méně odpočívala, jelikož se ve vodě asi nachladila a nemohla chodit. Vypadá to nejen na displazii kyčlí, ale i na srůsty na páteři. Nechce se mi to moc riskovat, takže jakmile Jess dohárá, začala před třemi dny, tak nechám udělat nejprve sono srdce a pak kompletní rentgeny - kyčle, lokty a celou páteř. Pak uvidím jak moc ji budu moct ještě zatěžovat.

16.7.2005 Dnešní den byl pro Aidinku premiérou. Dnes se poprvé byla podívat na sutinách. Pravda zatím jen na paniččiných rukou, aby se bobek někde nepořezala, nebo jinak nezranila. Ale koukala okolo sebe, co všechno tam není. Dalo by se tam toho tolik prozkoumávat! Než se po takových sutinách projde po svých tlapičkách tak si ještě pár měsíců počká.

Aidinka už umí 100% svůj první povel. Není to jako je obvyklé u štěňátek "sedni". Aidinka je šikovnější už umí povel "štěkěj" a že je srandovní dívat se na tak malé plyšové miminko jak si to štěká a je důležité . Povely "sedni" a "lehni" docvičíme později, do toho se zatím paničce moc nechce a je na to čas. 25.7. odjíždíme na záchrannářský tábor na 14 dní. Už se tam těším, beru obě holky tak budou mít o zábavu postaráno. 

S tím Aidininým drbáním je to už lepší, už ji nevidím tak často, že by drbala a i v noci klidně spí. Ted se ji ale na bříšku vyhodila nějaká vyrážečka, byly jsme na veterině a dostaly nějaké kapky pro přidávání do jídla na posílení imunity tak uvidíme. Jinak ji to mám potírat šalvějovým roztokem.

3.7.2005  Dnes se uskutečnilo setkání Aidi a Anne Sestřičky se potkaly po více jak měsíci co jsou u svých nových pánečků. Holky si spolu vyhrály, až jsme je museli odtrhnout, aby se neuřítily. Byla jsem celkem překvapená, že Anne je menší než Aidi.

1.7.2005  Jsme byli na veterině na očkování. Jessinka na vzteklinu a Aidi na přeočkování psích nemocí + jsem ji nechala píchnout vakcínu proti Lymské borelióze. Tak půjdeme asi za tři týdny na přeočkování. To akorát stihneme do začátku LVT (letního výcvikového tábora). 

28.6.2005  Dnes se Jess podařilo při hře (tahaly se o uzlík) zlomit Aidince horní špičák. Aidi to dostk rrvácelo, ale rychle to přestalo. Zůstalo ji tam cca 3 mm zoubku. Všechny další podobně nebezpečné hračky byly schovány na bezpečném místě. A teď budeme čekat na zoubky druhé

26.6.2005  Už je to cca 14 dní co jsem si všimla, že se Aidi drbe. První týden jsem tomu nějak nevěnovala pozornost, ale nyní se to zhoršuje. Byli jsme na veterině, ale příčin svědění může být spousta. Může to být nervového původu, může to být nějaký ekzém, může se jednat o alergii, nebo poruchu funkce ledvin či jater. Abych pravdu řekla už jsem zoufalá. Aidi už se budí i v noci a neustále se drbe. Na veterině jsem dostali mastné kyseliny omega 3 a omega 6, mám je přidávat do jídla. Krmím ji Royale Caninem Maxi Baby Dog, v tomto krmivu, se mi zdá je toho dost, ale raději jsem poslechla a přidávám již 6 dnem do jídla. Zatím bez účinku. Má více vysušenou pokožku, ale drbání by nemělo být až v takové míře. Abych pravdu řekla mám strach. Alergie - mám již jednu alergickou fenu, další bych nezvládla. A další onemocnění, u tak malého štěněte? prosím jen to ne. Nezbývá mi než čekat. Beru prášky na uklidnění a čekám ........ 

Dnes ji znovu odčervím, tabletka CANIQUA a od pondělka zkusím krmit jen a pouze granulkami. Vynechám veškeré přílohy, jablíčka, chleba, banán, piškoty, buvolí kostičky, sušené penisy, tvaroh, jogurty, pribináčky. Nic z toho nedostane a po týdnu uvidíme. Může to být i přecitlivělost na nějakou složku jídla. Musím na to přijít.

19.6.2005 Včera jsem se s Jessikou účastnila závodů v Praze dle ZZP1. Vyjížděli jsme v jednu hodinu v noci, tak abychom tam cca okolo 7 hodiny ráno byli. Tam jsme přišli na to, že nemají naše přihlášky, dozvěděli jsme se, že závod není na 2 dny ale jen na jeden, proti vydaným propozicím. Abych pravdu řekla, namíchlo mě to, nemuseli bychom sebou tahat tolik věcí navíc. Zbytečně jsme měli nabalené plné auto, spacáků, stanů, hader, jídla, no prostě tak když jedou někde 3 ženské se 4 psy na 2 dny . Musím to zhodnotit tak, že organizace nebyla dobrá, museli jsme jet daleko na sutiny, a ne jen jednou ale 2x, protože rozpis byl daný tak, že se jelo nejdříve na sutiny, pak zpět na cvičák a pak znovu na sutiny. Takže jsme vlastně většinu času cestovali, nebo čekali. S Jess jsme oba speciály udělaly, ale na překážkách nám chyběly 2 body do zapsání zkoušky. Paní rozhodčí, nám napsala krom jiného, že má Jess reakci na střelbu, čemu jsem se musela v duchu smát, Jess a reakce. Taková hovadina. Té nevadí ani kdyby jste ji pod nohy hodili petardu. Je na to zvyklá. Problém byl v tom, že se ji pod nohama roztřepala kladina, která nebyla zrovna dobře uchycená a tak se prostě zastavila. No, nebudu to řešit. Nebyla jsem však spokojená ani s posouzením speciálů. Ale je pravda, že každý rozhodčí, Vám to posoudí jinak a tak nemá cenu se rozčilovat. Hold si zkoušku ZZP1 zopakujeme ještě jednou, tentokrát to bude již potřetí

15.6.2005 Dnes odpoledne dostala Aidi průjem. Už jsem to nestíhala uklízet, pokadila se asi 30x. Už jsem byla zoufalá, netuším z čeho to měla. Nic špatného nedostala. Byly jsme ale ráno venku, tak nevím.  Dala jsem ji papat rozmočené granulky a půlkou rozdrceného prášku černého uhlí a do vody dostala speciální dietní krmivo (prášek) od Royalu, dává se to právě při průjmech. Dostala jsem to od veterináře už na podzim pro Jess.

10.6.2005 Včera jsem byla s Aidi na očkování. Pan doktor ji pochválil, že je to pěkné štěňátko. Na další očkování půjdeme cca za měsíc, ale nemám s ní prý chodit vůbec ven, tak nevím. Je už tedy po 2 očkování, myslím, že počkám tak těch 6 dní, až se z toho očkování srovná a pak s ní min. 1x za den ven zajdu. S Jessinkou jsem chodila ven normálně. Dostali jsme i tabletku na odčervení, tak ji ji dám v neděli.

Jessinka si už s Aidinkou hrají. Jsou to kámošky, Jess už se naštve jedině když ji Aidi zkouší cecíky. Jinak v pohodě, nechá ji i kouknout co má v misečce. Aidi je pořád hladová a to má bříško jak bubínek. Budu muset ji ty dávky začít vážit. Zatím jsem ji to dávala od oka.

7.6.2005 Aidi ještě nechodí ven, tak čůrá a kaká kde ji napadne Chci počkat až do druhého očkování. Všude okolo je hodně psů a bohužel i od nezodpovědných majitelů, kteří psy očkované nemají, tak nechci nic pokoušet. Aidinku zatím nejvíce zajímá co dělá králíček Bobo (zakrslý králík, nestaší člen smečky). Celkem mě překvapuje, protože přes den skoro nespí, pořád si hraje a kam jdu tak jde okamžitě za mnou. Dnes v noci už spaly obě holky semnou v posteli

4.6.2005 jsem si přivezla přírustek do smečky, žlutou fenečku Aidi z Dukelského vrchu. Chtěla bych moc poděkovat paní Vláškové za vzornou péči o štěňátka a výchovu s láskou. Aidinka je hodňoučká, takový velký mazlíček. Jessika na ni strašně žárlí, ale bude se s tím muset srovnat. Doufám, že to nebude trvat dlouho.